David Cupák: Ještě dva góly chci určitě přidat

Kdy jste vůbec začal sledovat, že se 250. gól blíží?

Upřímně jsem to vůbec nesledoval, až mi jednou takhle večer napsal expert přes statistiky a čísla Michal Holý, (pozn. hráč české reprezentace a Interobalu Plzeň), který mi to připomněl, že mi chybí snad 22 gólů, pak na Facebooku na mě vyběhl článek, že jsem vsítil svoji 200 ligovou branku, když jsem k tomu připočetl nějaké góly z reprezentace a z poháru, tak jsem byl na nějakých 238 brankách. Od té chvíle už jsem to tak nějak odpočítával do těch 250 a sledoval to podrobněji. Ještě musím zmínit, že každý vstřelený gól mi počítal pan Srb, alias Almanach futsalu, a ke každé vstřelené brance mi gratuloval a počítal mi, kolik mi do mety 250 ještě chybí. Každopádně je to pro mě velká čest, být v takto vybrané společnosti TOP hráčů a střelců. Myslím si, že v budoucnu se dostat do klubu „250“, bude čím dál těžší, jak se futsal vyvíjí a obrany se zkvalitňují. Dříve se ve futsale tolik na defenzivu nebral ohled, teď je to jiné. Nicméně já předávám své pomyslné žezlo Michalu Salákovi, kterému chybí snad nějakých 25 branek, tak mu budu fandit a držet palce.

Jaký ten 250. gól vlastně byl?

Nemyslím si, že by byl nějak pěkný. Dostal jsem míč na pivotu, zády k soupeřově bráně. Obtočil jsem se na tři dotyky s míčem kolem Petra Jeníčka a z lehkého úhlu jsem zamířil na zádní tyč branky, míč přeskočil Liboru Gerčákovi nohu a skončil na zádní tyči v síti na 4:1. Měl jsem samozřejmě radost a věřil jsem si ještě na další branky, ale jelikož jsem svým spoluhráčům moc v prvním poločase nenahrával, tak mě raději trenér o poločase stáhl. Tímto se chci i klukům ze čtyřky omluvit, že jsem příliš moc nenahrával a byl jsem v tomto zápase trošku sobec. Na druhou stranu, jak mi říkal Lukáš Rešetár „I střelec musí být trochu sobec“, v zápase s Vysokým Mýtem jsem byl, ale až moc velký.

Vzpomínáte si na ty výroční branky? Ten úplně první, stý, dvoustý?

Bohužel asi v tomhle zklamu, ale vůbec si to nepamatuji, možná kdybych zašátral v paměti, tak na ten první si možná vzpomenu, který byl na hřišti Mikesky Ostrava ve sportovní hale Sareza v přečíslení 2 na 1, kdy jsem dostal přihrávku kolem obránce a na přední tyč jsem prostřelil brankáře, ale bylo mi tehdy 16 nebo 17 let. Takže už si to moc nepamatuji, doufám, že jsem se aspoň trefil do soupeře, výsledek si tipnu, že jsme vyhráli 5:2. Stou branku si bohužel nepamatuji a ta dvoustá, myslím, že byla ve čtvrtfinále doma proti Kadani v sezóně 2023/2024, hned v prvním zápase ve čtvrtfinále, kdy jsem na konci prvního poločasu v prodloužení srovnával na 5:5 a nakonec jsme na penalty urvali první bod v sérii, na branku mi nahrával Honza Havel z rohového kopu.

Jakou jste dostal k 250. brance nejvtipnější gratulaci?

Gratulací bylo opravdu hodně, psalo mi spousta spoluhráčů z Helasu, že i oni mají svůj podíl na tomto mém osobním úspěchu. Dále mi přálo spousta lidí z futsalového rybníčku, prezidentů, ředitelů, trenérů futsalových klubů a protihráčů, přání bylo opravdu mnoho i od kamarádů z fotbalu. Nejvtipnější asi byl jeden z příspěvků na Facebooku, kde někdo napsal pod moji fotku „I když má 300 kilo, tak je dobrej …“, tomu jsem se pousmál. Samozřejmě tolik kilo nemám, ale něco mezi 100-200 kg, tak tam se pohybovat budeme, možná až budu mít 300 gólů, tak už těch 300 kg budu mít.

Kolik gólů ještě plánujete přidat?

To je dobrá otázka, na kterou v tuto chvíli nedokážu odpovědět, jediné, co vím určitě, že nechci zůstat na čísle 250, rád bych ještě něco málo přidal, ať to číslo vypadá aspoň trochu líp, jelikož celou svoji kariéru mám na dresu číslo 2 (Helas Brno a reprezentace) a číslo 22 (AC Sparta Praha futsal), tak by se mi líbilo 252, ale v tuto chvíli je to takové plácnutí do větru. Majitel Olympiku Mělník Pavel Šuba mi psal, ať ještě 10 let hraju, takže to bych mohl ty dvě branky za tu dobu dát. Snad si nějakou penaltu si v Helasu ještě kopnu, samozřejmě ji musím proměnit. Otázka je taky, jestli se nezavede váhový limit na futsalové palubovky, s tím bych už mohl mít časem problém, a skončit dříve, než sám chci. (úsměv)

Jak vidíte svoji současnou roli v Helasu?

Před sezónou jsme se s trenéry Galiou a Rešetárem domluvili na mé nové pozici v týmu. Moje role už nebude taková, jako předchozí sezóny, kdy jsem nastupoval v základní osmičce hráčů v každém zápase. Moje role je nyní taková, že budu využíván podle soupeře a zvolené taktiky, dále při power-play, rozhodně už není v mých váhových silách někoho nahánět po celém hřišti a presovat celý zápas. Doba, kdy jsem hrával zápasy bez střídání a hrával jsem zápasy v tentýž den jako fotbal, ty už jsou dávno pryč. Na základě i této skutečnosti, že nebudu nastupovat pravidelně, jsem se rozhodl před sezónou vzdát se pozice kapitána, kterého jsem vykonával v Helasu od dvaceti let. Dále se chci zaměřit v Helasu na práci s mládeží, kde jsem nyní šéftrenér dorosteneckých a juniorských celků Helasu a v Orlu Řečkovice. Především v týmu Helasu máme na začátku sezóny velké rezervy pro zlepšení. V neposlední řadě jsem i ve vedení Helasu, kde z pozice předsedy řeším s kolegy z vedení spoustu administrativních úkonů, v tomhle vidím velkou sílu v Helasu, že každý člověk ve vedení dělá pro klub maximum a máme dobře rozdělené role, které přispívají k fungování a dobrému jménu Helasu. Budu se snažit, abych na práci bývalého předsedy pana Loupa navázal a následně i klub Helas Brno posunul zase o kousek dál. I když vím, že to nebude jednoduché, jelikož on byl ten, který Helas Brno založil a prožil s ním velkou část svého života. Díky němu je Helas Brno, tam kde teď je a nemělo by se na jeho práci zapomínat.

Zdroj: https://futsalliga.cz/article/192-David-Cupak-Jeste-dva-goly-chci-urcite-pridat​
Autor: Ondřej Zlámal (futsalliga.cz)